Tante cose da veder‘

(Petr Hapka / Michal Horáček)

Už chodím světem tolik let…
Nu, znal jsem ženy roztomilé
a míval perleť do manžet.
A býval jsem i bez košile
a jedl odložená filé…
A tak si myslím: Svět je fér.
Bůh zaplať za ty kratochvíle
a tante cose da veder‘.

Už chodím světem tolik let,
že musím nahmatat své brýle,
když hledám paklík cigaret.
Pták, který krouží nahodile
je ale vzdálen celé míle –
a já jsem svědkem jeho her.
Jsou různé hry a různé cíle…
a tante cose da veder‘.

Už chodím světem tolik let
a přesto dál se divím síle,
jež nutí včely dělat med
a sněhy barví sněhobíle.
Tu sílu věčně cítím v týle
jak z nebe namířený kvér.
A říkám: Díky, to je milé.
Ach, tante cose da veder‘.

Kdekdo mi říká Všudybyle;
už dlouho jdu a střídám směr.
A přesto je to jenom chvíle.
Ach, Tante cose da veder‘!