Sněžná sova

Sněžná sova

(Petr Hapka – Michal Horáček)

Když jsem se změnila

ve sněžnou sovu,

na pláň jsem vyhlédla

z věžního krovu.

Měsíc byl v novu,

krajina do běla.

Já přesto znovu

tvou stopu ztrácela.

Kladu ti návnady

do zubů želez.

Všechny jsi obešel,

podhrabal, přelez.

Mefistofelés

poslal ti v dopise

rady, jak nechat jen

stopu, co ztrácí se.

Vítr mi zapískal

tajemná jména.

Hádej, co dneska jsem:

lovecká fena!

Neukojená,

ostrá a zavilá.

Myslíš, že umím říct:

Stopu jsem ztratila?“

Jenom si utíkej!

Do škeble v řece,

a třeba do hrobu –

najdu tě přece.

V dehtu i v mléce…

odhalím každou skrýš.

Věčně se ztrácíš,

nikdy mě neztratíš.