Pokoj číslo Dreizehn

Pokoj číslo Dreizehn

(Jiří Najvar – Michal Horáček)

Ve vlasech čelenku,

v podpaží sprej,

pod krkem límeček.

Štykovanej.

Na černých najlonkách

narovnám šev.

Pak můžu vyrazit:

utírat krev.

Krve je plná zeď

za postelí.

Nic, co by šéfové

nevěděli:

Mokvá a zapáchá

stopátý den

v luxusním pokoji

číslo Dreizehn.

Skutky i úmysly,

jizvy i nezvanej sen

dáváme pod zámek

v pokoji číslo Dreizehn.

Snad tu zeď vysuší

masivní krb.

Naházím do něho

krvavej srp,

krvavý kladivo,

bony a klid.

Dospodu udání

„Franta je Žid“.

Jestli vás za nocí

přepadá nezvanej sen,

račte ho odložit

v pokoji číslo Dreizehn.

Zmuchlaný obálky.

Co bylo v nich?

Možná že z Kajmanskejch

ostrovů sníh.

Anebo důrazný

Poučení

z povyku paměti:

Neser se s ní.

Než půjdeš večeřet,

zeptej se na suterén.

Diskrétně zaklepej

na pokoj číslo Dreizehn.