Černá

Černá

(Hynek Koloničný – Michal Horáček)

Máte svý podmínky?

Já žádný nekladu.

Vím, že jsem osoba

bez řádných dokladů.

Komora bez okna?

Voda jen studená?

Jasně že načerno,

když jsem ta bez jména.

Budu Černá.

Stačí půlka karimatky.

Smeju sperma, krev i zvratky…

Dávno nejsem malicherná,

jenom černá, černá, černá.“

Byla jsem pihatá,

bledá a blonďatá,

když jsem tu před rokem

klepala na vrata.

Až pak jsem zčernala

nad černým nádobím

Kdejakej ožrala

tyká mi. Co já s tím?

Jsem ta Černá.

Dělám, co kdo usmyslí si:

Vařím perník, trávím krysy…

Chápu: nejsem  hodnověrná,

když jsem černá, černá, černá.

Jen vyjdu do schodů,

plácne mě přes zadek

paťatej Plzeňák,

kterej si říká Schrek.

Jinde je potichu,

Tady nic nehrozí, tak na mě huláká:

„Chytnu tě za kozy!“

Jsem ta Černá.

Zkuste si to, chodit ladně,

když jste v hajzlu, když jste na dně.

Celý město je jen herna,

kde mi věčně padá černá.

Kdo není v systému,

nezbělá. Věřte mi,

sotva si zadělá

na sebevědomí.

Tohle jsem sdělila

černýmu světlíku.

Tma toho spolyká…

Má to holt ve zvyku.

Jsem ta Černá.

Kdo mě vidí, hnedka říká:

„Kůže líná. Jen ať pyká

za to, že je malověrná.

Ať je černá, černá, černá.“