Zpráva, která všechno změní

(Hana Robinson / Michal Horáček)

Zas uvařím si černou kávu
dám kapesníček do rukávu
a o rám okna opřu hlavu…
pak budu čekat, čekat zprávu
na kterou myslím týdny, léta
snad přinese ji z mlhy světa
či z nebeského dopuštění
chlap, který tady všechno změní

vzduch voní tak, že může opít
snad proto slýchám dusot kopyt
a kletby mužů s opratěmi
tak za večerů zdává se mi
sen o poštovním dostavníku
přijíždí kurýr, tiskne kliku
ten kurýr, který v okamžení
mé stesky změní, změní

jen vítr tápe mezi stromky
a ruka téměř nevědomky
s mým kapesníčkem pohrává si
jak vypadá to z dálky asi?
jako signál, že se vzdávám?
Vždyť já se dávno vzdala zprávám
– ať budou v jakémkoli změní
jen když tu aspoň něco změní, jo změní
jen když tu aspoň něco změní