O české krvi otců vlasti

Úvodem (Zdeněk Svěrák)
Třikrát se stalo, že jsem v Lidových novinách dočetl pondělní fejeton Michala Horáčka a sáhl jsem po nůžkách, abych si ho vystřihl a schoval. Schoval k čemu? Nevím. Bylo mi líto ho vyhodit. Chtěl jsem ho uchránit před jepičím životem denního tisku, do kterého se narodil a kde je domovem. Autoři fejetonů by měli dopředu rovnou ohlásit, že z toho bude knížka, aby se s tím člověk nemusel vystřihovat.
Mám-li k ní teď napsat úvod, rád bych se podíval Horáčkovi do karet. Jak na to šel, že napsal novinové texty, kterým se nechce do sběru? Nabídnout čtenářům týden co týden myšlenku, která koresponduje s tím, co prožívají, to je úkol, který nemá daleko k úvazku kněze. Rozdíl je snad v tom, že pan farář káže v neděli, kdežto Horáček v pondělí. Kazatel otevře ve svém kostele Písmo svaté a vyhledá v Matoušovi či Janovi některý z veršů, aby mohl farníkům položit otázku: Co nám, bratři a sestry, říkají evangelistova slova dnes? Jaké poučení z nich plyne pro naši životní pouť? Horáček ve své Roudnici nad Labem otevře počítač a zapátrá v historii. Když najde dávný děj, který se mu zdá příhodný, pak nám ho pěkným, výstižným a bohatým jazykem převypráví. Napíná nás, protože ještě nevíme, kam míří, a jsme na to zvědavi. Na konci se dočkáme uspokojení z paralely: takto se chovali, takto se rozhodovali ti, co tu byli před námi, a takto se v podobné osudové chvíli chováme a rozhodujeme my. Když uvažuji o tom, jestli je Michal Horáček moralista, musím si odpovědět, že je. Říká nám svými paralelami: toto je správné, a toto ne. Je také patetický. Aby nebyl. Známe jeho písňové texty, které je třeba zpívat s nelomenou vášní, jak to dělá Petr Hapka. Horáček umí psát. Sází pravá slova na pravá místa. Nakládá s jazykem jako hráč, který ví, že má v ruce dobré karty, a vynáší je s noblesní jistotou. Možná že sbírka Horáčkových kázání bude průkaznějším svědectvím o našich dnešních společenských starostech, než jaké jednou sepíše dějepisec.

Kniha patřila mezi bestsellery roku 2004.

Kniha je vázaná s pergamenovým přebalem, ražba.
ilustrace: Oldřich Jelen
grafická úprava a typografie: Vladimír Vimr

Knihu lze zakoupit zde, další info zde.