Na odvrácené straně ticha

Zpil jsem se slovy. Do němoty.
Líbí se mi to? Nelíbí.
Není to pro mě. Je to pro ty,
co mají v srdci pochyby.
Mlčí, byť mluvit chtěli by…
Pochybující srdce vzdychá
mocně jak staré velryby
na odvrácené straně ticha.

Zpil jsem se slovy do němoty.
Takové je mé alibi.
Takový důvod neochoty
uvěřit ještě ve sliby,
že až mě múza políbí,
oslovím svět, jenž nedoslýchá…
Najdu si jiné záliby:
na odvrácené straně ticha.

Opilý slovy do němoty,
opouštím soutěž obliby.
Dostal bych kartáč od poroty
za gesta, účes, pohyby…
Němý se předem znelíbí;
chce-li jen mlčet, kam se míchá?
Snad se dám mezi taliby –
na odvrácenou stranu ticha.

Hrozím se lidí bez chyby:
nespočet slov a jedna pýcha.
Radši se mýlkám zaslíbím
na odvrácené straně ticha.

« ZPĚT
2018 © michalhoracek.cz