Matka měst

(Sta cittá; Peppe Voltarelli – Peppe Voltarelli / český text Michal Horáček)

Říkáš „Došla šťáva“?
To se v tomhle městě stává.
Tu máš prášek, marná sláva,
koukej vstát.
Vstát a znova utíkat.
Vstát a znova utíkat.

Kdo se loudá, ten se vzdává,
kdo se vzdal, ten dodýchává
jak ta stará kráva.
Podle práva,
které není nutné psát,
nikam není nutné psát.

Každej z nás to dobře zná;
ta matka měst je líbezná.

Buď si básník, inženýr,
komouš, nácek, demokrat.
Dělej kruhy, čtverce, stuhy…
Všechno můžeš, jen ne stát.

Rychle dávat, rychle brát,
sčítat, zpívat, milovat…
Devět z osmi psychiatrů
říká: „Hlavně měj to rád.“

Možná levně, možná draze,
hlavně ještě dneska:
jenom tomu každej tleská
tady v Praze.
Ohni, kterej nechce plát,
nezbejvá než zhasínat.

Nelitujte toho vola:
Jestli váhal, musí z kola.
Nikdo tomu neodolá
a to je dobrý pochopit,
a to je dobrý pochopit.

Každej z nás to dobře zná;
ta matka měst je líbezná.

Buď si básník, inženýr,
komouš, nácek, demokrat.
Dělej kruhy, čtverce, dluhy…
Všechno můžeš, jen ne stát.

Rychle dávat, rychle brát,
sčítat, zpívat, milovat…
Říkám všem svým psychiatrům:
„Zatím stíhám, mám to rád.“