Pokoj číslo Dreizehn
Pokoj číslo Dreizehn
(Jiří Najvar – Michal Horáček)
Ve vlasech čelenku,
v podpaží sprej,
pod krkem límeček.
Štykovanej.
Na černých najlonkách
narovnám šev.
Pak můžu vyrazit:
utírat krev.
Krve je plná zeď
za postelí.
Nic, co by šéfové
nevěděli:
Mokvá a zapáchá
stopátý den
v luxusním pokoji
číslo Dreizehn.
Skutky i úmysly,
jizvy i nezvanej sen
dáváme pod zámek
v pokoji číslo Dreizehn.
Snad tu zeď vysuší
masivní krb.
Naházím do něho
krvavej srp,
krvavý kladivo,
bony a klid.
Dospodu udání
„Franta je Žid“.
Jestli vás za nocí
přepadá nezvanej sen,
račte ho odložit
v pokoji číslo Dreizehn.
Zmuchlaný obálky.
Co bylo v nich?
Možná že z Kajmanskejch
ostrovů sníh.
Anebo důrazný
Poučení
z povyku paměti:
Neser se s ní.
Než půjdeš večeřet,
zeptej se na suterén.
Diskrétně zaklepej
na pokoj číslo Dreizehn.
« ZPĚT