Lilie
Lilie
(Lenka Nová, Josef Štěpánek – Michal Horáček)
Stromy jsou nakřivo, vzdouvá se dláždění,
jako by někdo tu ulici zmačkal.
Teď do mě strčila dopravní značka…
Nejspíš je po zemětřesení.
Anebo teprve pořádně začíná.
Masařky bzučí jak pásové pily,
barvy se v jedinou – červenou – zpily…
Ve všem je nějaká puklina.
Dobrej den, pane
podpraporčíku.
Proboha – major?
Tak to mám kliku.
V tom, že tu oba dva
přijmete řešení.
Nevím, co se světem,
kterej se proměnil.
Jakejpak „alkohol“? Jakýpak „přes míru“?
Tohle si vůči mně nedovolujte.
Všechno vám vysvětlím, jen rovně stůjte.
To vy jste s balancí na štíru.
Tu vaší trubičku, přestože boží je,
cucat tu nebudu. Jednak jdu pěšky,
jednak jsem nepila. Co je tak těžký?
Vůně, co vydávaj lilie.
Řekněte, pane
nadporučíku:
Co vám tak dejchne
na brýle zvyku?
Co vám dá zároveň
ránu i znamení?
Sotva jsem přičichla,
svět se mi proměnil.
Dlouho jsem čekala. Pak čekat přestala.
Ale dnes na večer přišla ta chvíle:
lilie červené, žíhané, bílé…
Nejmíň sto. Anebo bezmála.
Uhněte, pane
nadplukovníku.
Chci se teď přidat
k ptačímu křiku.
K závrati všech, co jsou
po uši červení.
Všech, kteří vítají
svět, co se proměnil.
« ZPĚT