Lilie

Lilie

(Lenka Nová, Josef Štěpánek – Michal Horáček)

 

Stromy jsou nakřivo, vzdouvá se dláždění,

jako by někdo tu ulici zmačkal.

Teď do mě strčila dopravní značka…

Nejspíš je po zemětřesení.

 

Anebo teprve pořádně začíná.

Masařky bzučí jak pásové pily,

barvy se v jedinou – červenou – zpily…

Ve všem je nějaká puklina.

 

Dobrej den, pane

podpraporčíku.

Proboha –  major?

Tak to mám kliku.

V tom, že tu oba dva

přijmete řešení.

Nevím, co se světem,

kterej se proměnil.

 

Jakejpak „alkohol“? Jakýpak „přes míru“?

Tohle si vůči mně nedovolujte.

Všechno vám vysvětlím, jen rovně stůjte.

To vy jste s balancí na štíru.

 

Tu vaší trubičku, přestože boží je,

cucat  tu nebudu. Jednak jdu pěšky,

jednak jsem nepila. Co je tak těžký?

Vůně, co vydávaj lilie.

 

Řekněte, pane

nadporučíku:

Co vám tak dejchne

na brýle zvyku?

Co vám dá zároveň

ránu i znamení?

Sotva jsem přičichla,

svět se mi proměnil.

 

Dlouho jsem čekala. Pak čekat přestala.

Ale dnes na večer přišla ta chvíle:

lilie červené, žíhané, bílé…

Nejmíň sto. Anebo bezmála.

 

Uhněte, pane

nadplukovníku.

Chci se teď přidat

k ptačímu křiku.

K závrati všech, co jsou

po uši červení.

Všech, kteří vítají

svět, co se proměnil.

« ZPĚT
2018 © michalhoracek.cz