Poslední noc

Poslední noc

(Jiří Krhut – Michal Horáček)

Zas do tmy svítí Velký vůz,

slavně jak epoleta

na velkém Božím rameni.

Zas planou hvězdy léta.

I ty prý ale dohoří

jako má cigareta…

Co když je právě tahle noc

poslední nocí světa?

Co když nám zbývá jen pár chvil?

Co s nimi uděláme?

Řeknem si, co jsme smlčeli?

Sotva se, lásko, známe.

Co když ty, lásko půlroční,

jsi dneškem plnoletá?

Co když je právě tahle noc

poslední nocí světa?

Odpustíme svým viníkům?

Ty mně a já zas tobě?

Přiznáme, že ta selhání

nebyla daní době?

Splníš své sliby? Vrátíš dluh,

než bude po všem veta?

Co když je právě tahle noc

poslední nocí světa?

Jsme samý plán a hlavně spěch,

a tak nic nestíháme.

A pořád méně umíme

milovat to, co máme.

Sevři mě pevně. Ještě víc –

jako dech svírá věta:

Každá noc může pro nás být

poslední nocí světa.