Na druhém konci aleje

Pod kopcem, kde se cesta lomí,
obstoupilo mě stromořadí.
„Půjdete s námi!“ řekly stromy
tónem těch, co víc neprozradí.
Z černých snů na mě sykli hadi:
„Copak víš, kam se poděje
pocestný, jehož vystrnadí
na druhý konec aleje?“

Proč si mám zvykat na pohromy,
tak jako na káď kapr v kádi?
Štěstí tu dosud nepřálo mi,
snad mi to jinde vynahradí!
Tam, kde mě pozvou dál, a rádi.
Někdo se na mě usměje…
Holka, co už si housle ladí
na druhém konci aleje?

Mají tam taky ekonomy,
nebo je nikdo nepodvádí?
Nebudu sahat do svědomí
těm, co si život něhou sladí…
Nestárnou, všichni umřou mladí.
Než se však umře, dobře je
v básních a v dalším harampádí
na druhém konci aleje.

Chci zpívat s vámi, kamarádi.
Jste moje věčná naděje.
Najdu vás. Vaše ohně čadí
na druhém konci aleje.

Pod kopcem, kde se cesta lomí,
obstoupilo mě stromořadí.
„Půjdete s námi!“ řekly stromy
tónem těch, co víc neprozradí.
Z černých snů na mě sykli hadi:
„Copak víš, kam se poděje
pocestný, jehož vystrnadí
na druhý konec aleje?“

Proč si mám zvykat na pohromy,
tak jako na káď kapr v kádi?
Štěstí tu dosud nepřálo mi,
snad mi to jinde vynahradí!
Tam, kde mě pozvou dál, a rádi.
Někdo se na mě usměje…
Holka, co už si housle ladí
na druhém konci aleje?

Mají tam taky ekonomy,
nebo je nikdo nepodvádí?
Nebudu sahat do svědomí
těm, co si život něhou sladí…
Nestárnou, všichni umřou mladí.
Než se však umře, dobře je
v básních a v dalším harampádí
na druhém konci aleje.

Chci zpívat s vámi, kamarádi.
Jste moje věčná naděje.
Najdu vás. Vaše ohně čadí
na druhém konci aleje.