08.08.2008
– Textař dokončuje album ženských příběhů
– Deska s názvem Ohrožený druh by měla vyjít na podzim
Pánská volenka Michala Horáčka. Tak by se dalo ve zkratce popsat připravované album Ohrožený druh, na němž zpívá jeho texty sedm různých, většinou prozatím nepříliš známých zpěvaček. Na značce SonyBMG by mělo vyjít na podzim.
„Pro mě je ženský hlas tím nejzajímavějším ze všech nástrojů. Víc než to – je vzrušující,“ vysvětluje svůj plán natočit album se ženami a o ženách. ,,Nepamatuji, že by se mi po nějaké větě, kterou pronesl muž, podlomila kolena. Z ženských úst však bylo v mém životě takových vět nespočet.“
Najít pro každou ženskou roli pravý hlas trvalo Horáčkovi pět let. ,,Ve studiu jsem se setkal s tolika výtečnými zpěvačkami – ale skoro žádná z nich si zpěvem nevydělá ani na živobytí. Naďa Válová tráví noci za barpultem, Lenka Nová pracuje v produkci u Honzy Hřebejka, Terezka Nekudová je ráda, že za večer v jazzovém klubu dostane pětistovku,“ vyjmenovává Horáček, a povzdychne si, že jejich písně rádia stejně nechtějí hrát, „protože je nikdo nezná„.
,,Člověku se nad tím chce hořekovat, ale lepší je něco pro tyhle přehlížené talenty dělat. Tak jsem se o to pokusil.“ Horáček v sobě nezapře bývalého sázkaře; pocit z objevitelského dobrodružství s neznámými ženskými hlasy je sice pěkný, daleko větší satisfakcí by ale bylo prosadit některý z „objevů“ do širšího povědomí, nechat je zažít pocit vítězství v soutěži o popularitu.
Hanu Robinsonovou, autorku a zpěvačku dvou skladeb na desce, Horáčkovi, hledajícímu neznámé, působivé hlasy, přihrála náhoda. Na brněnské ulici mu mladík daroval cédéčko s tím, že jeho sestra pěkně zpívá. Oproti pravděpodobnosti opravdu zpívala dobře, navíc se ukázalo, že díky talentovému stipendiu studovala skladbu na prestižní škole Berklee.
,,Naďa je totiž naprostý originál: složitý osobní život, autentická existence lidí, kteří musejí být „street-smart“… a tolik smutku v hlase. Rozená šanzoniérka, jako třeba o generaci starší Szidi Tobias,“ libuje si Horáček s tím, že podobných talentů je v každé generaci jen několik. ,,Buď vyvolává prudké odmítnutí, anebo nadšené přijetí. Patřím, očividně, ke druhému táboru – určitě jí dáme šanci i s Petrem Hapkou a já sám bych možná šel ještě dál a nabídl jí vlastní album.“
„Chtěl jsem jít při psaní a pak při práci ve studiu tou nejobtížnější možnou cestou, protože právě ta je nejvíc vzrušující,“ přibližuje Horáček. ,,Málo známé nebo zhola neznámé zpěvačky jsou tím posledním, co vydavatele a rozhlasové stanice zajímá – proto ta obtíž. Na druhé straně s tím mohu předem počítat, a tak se tím netrápím a mohu se věnovat jen umělecké výpovědi – i takové, která je posluchačsky náročná. Písně na tomto albu se týkají především úzkosti a touhy.“
K těm, kteří už na Horáčkových deskách účinkovali, patří například vynikající slovenská šansoniérka Szidi Tobias, operetní herečka Věra Nerušilová či zpěvák a skladatel Jarda Svoboda, objeví se zde Natálie Kocábová i Richard Krajčo.
Podobný nápad na ženské album s ženskými příběhy dotáhl až k desce Dívčí válka už předloni písničkář Jan Burian.
,,Na to, že kolega Burian mezitím natočil také album se ženskými interpretkami, se ovšem nijak nehněvám – o mých plánech se jednak vůbec nemusel dočíst, a i kdyby se i dočetl, proč by si nemohl dělat, co ho těší a čemu věří? Dokonce si myslím, že takových alb by mělo být mnohem víc – ženské příběhy si v současném světě, kde dominují mužská pravidla, hledají pozornost a respekt docela obtížně. Většina chlapů jako by ženy věčně překřikovala. Já jsem je chtěl nechat mluvit,“ popisuje Horáček. Ohrožený druh v titulu alba má podle něj několik významů. „Jednak se pojí s příběhem závěrečné písně, kdy se zralá dáma ohlíží za svým mládím a za těmi, kteří uměli říct „Děkuji, a tady vracím dluh“; obává se, že ohroženým druhem jsou lidé světa, který mizí. Ohrožená je i samotná ženskost – svět mužských pravidel jako by nad ní ohrnoval nos.“
Petr Vizina, Hospodářské noviny
« ZPĚT