13.11.2008
To bylo tehdy, kdysi. Vlastně… vlastně pro mne včera, vždyť před dvaceti roky. Z černých drážek elpíčka nás lehce před Listopadem skropil déšť krásy, déšť lásky, déšť života. Jo, to bylo tenkrát na… penziónu svět. S cizí ženou jsem se zčistajasna sešel ve… vlastním pokoji. Učil jsem se žít se štěstím a věděl, tolik věděl, že je to krásná věc. A pak jsem hlavně rozeznával… jo rozeznával jsem mezi šmírou a mezi mistrovstvím. Mezi básní a… bezzubou dásní. Pak už to šlo samo – Pod plynárnou, Dívám se, dívám, Utloukat čas… Parník se potápí, kapela hraje, Kocour se schoulil na tvůj klín… A také – Bude mi lehká zem a Neodolatelná… Jo, co píseň to světy a slova, co píseň to život stále znova…
No tak je to zase tady. Tentokrát (bohužel, bo-hu-žel) jen jedenkrát s Petrem Hapkou. Ovšem zato božsky, vždyť vždycky božsky. A ani jednou s paní Hanou, což tedy odpustit nemohu. Naštěstí se mohu opřít o kvality Szidi Tobias, která vystřihla song od Tanity Tikaram v dokonale jiné aranži s dokonalým textovým ponorem, a vyzpívala všechno, co prostě od Horáčka chci, ty pravdy lží a tmy světel. Vskutku krásná je zmíněná Hapkova variace na jeho skladatelské nesmrtelné téma v níž Naďa Válová vskutku válí.
Celkem sedm zpěvaček, Natalie Kocábová (velmi překvapivá jistota, fantastická gradace) Hana Robinson (najazzlá, milá naděje), Lenka Nová (pro mne… nová), Naďa Válová (hluboce umí a její čas určitě přijde), Tereza Nekudová a dvě perly desky – Szidi Tobias s Věrou Nerušilovou, vokálně doprovázených tu a tam třemi zpěváky. Z nich pak Richard Krajčo a Matěj Ruppert dokazují že zpívat opravdu umí…
Dvakrát vstoupit do penziónu svět nelze. Asi to tak má být. Pokud však má pro tebe význam si alespoň jednou za měsíc pustit „Rozeznávám“, pokud tě fascinuje sarkasmus „Štěstí“ a pokud ti Szidi svým zastřeným, zdrsnělým hlasem umí seškrabovat uschlé bláto z duše, zkus to. Budeš v šeru barů svých minulých životů hledat velmi opravdově flitry nadějí, a když se hodně soustředíš, možná, že se fakt setkáš i s tou ženou v cizím pokoji. Jestli bude cizí i ta ženská, to už záleží jenom na tobě. Michal Horáček ti popsal nepopsatelné, ponořil se do vnitřního světa ženy. A rozhodně se v něm neutopil.
auto.cz
« ZPĚT