20.11.2009
Petr Hapka a Michal Horáček se už asi nikdy nezmění. První bude pořád skládat své vysoce emotivní, melancholické, klenuté, filmovou hudbou ovlivněné šansony, druhý pak psát inteligentní, i když mnohoslovné a občas patetické texty o těch nejzásadnějších věcech a pocitech. Na novinkovém albu Kudykam tomu pochopitelně není jinak.
A stejně tak zůstávají i další pro oba autory typické věci. Absolutní pečlivost a dotaženost ve všech směrech, nástrojová bohatost, přizvání těch nejlepších muzikantů a precizní výběr zpěváků. Zde zašli H+H asi nejdál, ve studiu tutéž píseň nazpívalo pět i šest interpretů, ale na desku se dostala jen jedna verze.
Album Kudykam nabízí starší, i když nově zaranžované a nazpívané hity a také řadu novinek. Ale pěkně popořádku. Úvodní skladba V penziónu svět nedopadla v podání Jana Maxiána nejlépe. Chybí mu Kocábovo charisma, písni pak syrovost a přesvědčivost. Z originálu mi běhá mráz po zádech, tady ani ťuk.
Šansonu Hladiny dodal Karel Dobrý mnohem více dramatičnosti, baladě Svatí podél cest zase Lenka Nová hodně křehkosti. Proti rozkošatělým Hladinám působí tento song velice jemně, čistě a prostě, a to i v textové rovině. Františku Segradovi věřím všechno, tedy i Rozeznávám, milostné vyznání zkušeného chlapíka.
Po Hladinách je syrová Štvanice druhým vrcholem alba. Zlověstná píseň, v níž narůstá napětí a celkové vyznění končí trpkým úšklebkem. Opět vynikající Karel Dobrý. Klidnější polohu zastupují Havrani na sněhu, rytmická skladba Člověk je rodem tanečník zaujme nápadem, provedením už tolik ne. S hitem Smích z vedlejšího pokoje se Jan Sklenář popasoval se ctí, atmosféru Semaforu mi navozuje duet Můj Bože, to je krásný den.
Výrazné osvěžení svojí uvolněností a hravostí přinášejí Ptákoviny se stále přesvědčivějším Ondřejem Brzobohatým. Další silnou baladu Tolik běsů, tolik víl přináší křehká Lucie Šoralová, něžný milostný duet o souznění Přišlo mi to vhod už proslavila rádia a tentokrát vybrala správně.
Závěrečná Tante cose da veder´se zde nachází ve dvou verzích, první nazpíval Vojtěch Dyk, druhou jako bonus Karel Gott. Ač se jedná o bilanční monolog zralého muže a Gottovi by logicky měl padnout lépe, čtyřiadvacetiletý Dyk je přesvědčivější. Dává totiž do zpěvu více energie a nasazení.
Na Horáčkovy texty se musí posluchač soustředit a i přesto se v nich občas ztrácí. Jsou plné originálních slovních spojení, vypilovaných metafor, mnohoznačných významů, básnických obrazů, ale tentokrát mi více sedly prostší texty u písní Svatí podél cest, Štvanice nebo Můj Bože, to je krásný den.
Čistě hudebně nelze na desce najít chybičku. Vše dokonale složené, zaranžované, zahrané. Booklet honosný. Více vybočení či zlidštění jako v případě Ptákovin by ale asi neškodilo.
Skladby: V Penziónu Svět – Jan Maxián, Hladiny – Karel Dobrý, Svatí podél cest – Lenka Nová, Rozeznávám – František Segrado, Štvanice – Karel Dobrý, Havrani na sněhu – Ondřej Ruml, Člověk je rodem tanečník – Csongor Kassai, Smích z vedlejšího pokoje – Jan Sklenář, Můj Bože, to je krásný den – Lucia Šoralová a Vojtěch Dyk, Ptákoviny – Ondřej Brzobohatý, Tolik běsů, tolik víl – Lucia Šoralová, Přišlo mi to vhod – Jana Lota a Richard Krajčo, Tante cose da veder´- Vojtěch Dyk, bonus – Tante cose da veder´- Karel Gott
Hodnocení: 3/5
Karel Souček, dvdmag.cz
« ZPĚT