Pootevřely se dveře Horáčkova tajemného penzionu Svět

28.12.2008

Textař Michal Horáček se rozmáchl. Na podzim v pražské Státní opeře představí svůj projekt velkorysých rozměrů – hudební drama Kudykam. Premiéra inscenace inspirované textem písně Penzion Svět bude 22. října.

Kudykam není muzikálem ani operou, ani klasickou činohrou. Sám Horáček dílo nejraději nazývá písňovým textem, kterým se osvobodil od nutnosti vejít se do maximálně dvaatřiceti řádek, což je norma běžné písničky. Jeho „opus magnum“ má totiž veršů na tisíc šest set.

Jako základní inspirace posloužil autorovi text k písni Penzion Svět, v němž mladík přemítá, zda má zůstat v bezpečí svého pokoje, nebo se vydat do neznámého, lákavého, leč potenciálně nebezpečného prostoru za dveřmi. Kdesi venku, možná až u střechy penzionu Svět žije jeho strýc, který tuto odvahu kdysi měl, jak ale skončil, se neví.

Horáčkova výpravná freska začíná úplně stejně: v pokojíku umístěném hluboko v pátém suterénu hlavní hrdina Martin píše dopis zmizelému strýci a přemítá, zda se vydat všanc okolnímu světu, který nabízí dobrodružství, poznání, ale i šrámy.

Za společníka na cestu dostane nikoli svého strýce, ale metafyzičtějšího průvodce, zhmotněné přání nazvané Kudykam a jeho suitu nebeských pomocníků. Na cestě do vyšších pater penzionu Svět čeká hlavního hrdinu mnoho zkoušek, v nichž si však musí pomoci především sám.

„Kudykam je o tom, jestli chceme riskovat něco neznámého, třeba i bolestného, hledat lásku, vůně, chutě a zvuky ve světě, anebo se schoulíme v tom svém jistém,“ říká Michal Horáček.

Zákoutí penzionu Svět

Kudykam bude také výpravnou podívanou. Horáček v libretu počítá s mnoha změnami obrazů, scénickými efekty, početnými sbory a desítkami převleků. Penzion Svět nabízí nejrůznější roztodivná zákoutí – zanedbanou tělocvičnu, byt excentrické věštkyně, rušnou ulici i kuriózní interiér obchodu „maskoty a fetiše“.

Horáčkovi v budování příběhu pomohla mladá scénografka Michaela Hořejší, která mu otevřela cesty, co vše lze ztvárnit na jevišti. Proto ji uvádí jako spoluautorku námětu. Hudbu složil Petr Hapka a celkem zazní devatenáct písní.

Část z nich vychází z předchozí spolupráce textaře Horáčka a skladatele Hapky. Mezi těmi známými bude ještě například Strážce plamene i úryvek ze Štěstí je krásná věc. Většina textů i šansonů je však nová; za klíčové považuje Horáček tři: Hladiny, villonovskou baladu Tante cose da veder, které zazpívá představitel Kudykama, a milostnou Havrani na sněhu, jež bude patřit představiteli Martina.

Slavní i neznámí

Michal Horáček si, podobně jako v případě desky Ohrožený druh, hlídá všechno sám. Je spoluproducentem, vybral si režiséra, pozval osmdesátku herců na konkurz a z nich zvolil vysněné představitele. „Slavní, neslavní, je mi to jedno. Já jen potřebuju, aby to byli ti nejlepší,“ podotýká.

Se známými tvářemi se přesto počítá. Kromě stálého obsazení chce být inscenace osobitá i tím, že jako hosty hodlá pozvat například Jarka Nohavicu, Karla Gotta, Daniela Landu, Lucii Bílou či Matěje Rupperta – alespoň tito jmenovaní se svým průběžným hostováním vesměs už souhlasili. Ze stálého hereckého obsazení diváci uvidí například Vojtěcha Dyka, Csongora Kassaie a Ninu Divíškovou.

Jako režiséra si Horáček vybral šéfa zlínské činohry Doda Gombára. Ten totiž umí pracovat s velkým jevištěm, blízký je mu duchovně mytický námět a svou imaginaci prokázal na velkých inscenacích, jako byl například zlínský Faust.

Podle Horáčka má ještě jednu výhodu – hraje na akordeon, dobře proto rozumí hudbě, a tudíž i dílu, pro které je hudba a rytmus zásadní.

zpravy.o2active.cz